Tramoplína
- Jsem hrozně vděčná, že dětem už je rok a půl a pláčí mnohem méně a komunikují slovy a znaky mnohem více. Dnes Bob předvedl asi desetiminutový neutišitelný pláč (nic nepomáhalo - jídlo, hudba, kolíbání v náruči) a já jsem si vzpomněla, jak děsivě vystresovaná jsem byla ještě před půl rokem, když jenom brečeli.
- Petr mne nechal dospat.
- Byli jsme na první hodině tělocviku pro děti. Bob většinu času proplakal. Naštěstí ho měl na starosti Petr, který ho vždycky utěšil a pak ho přivedl znovu mezi děti (a za to jsem vděčná). Já bych ho prostě odvedla ven a počkala bych až hodina skončí. Jo, a taky trampolína byla dost dobrá. A molitanové kostky. Už se těším na přístí týden.
No comments:
Post a Comment