Z knihovny

Dva dny pauza, to jsem to začala brzo flákat.

• Jsem vděčná, že děti vytahují knížky z knihovny. Deptá mne to, ale objevila jsem díky tomu komix Pod dekou, který mi dal kdysi Petr k Vánocům a který jsem si z nepochopitelných důvodů přivezla do San Franciska. Takže ho znovu čtu. Je to milé.
• Jsem vděčná, že když na hřišti podám Alici lahvičku s pitím, tak se posunkem zeptá, jestli má dát napít i Bobovi. Fascinuje mne to. Jistě jsem jí několikrát říkala, ať to udělá, ale stejně mne překvapuje, když s tím přijde sama.
• Jsem vděčná za Petrovu kamarádku, která nás poslední dobou častěji navštěvuje. Jednak se dozvídáme, jaké to je být ve třiceti po dlouhé době singl a jednak nás seznamuje s aplikacemi, které jí dohazují chlapy. Je to strašidelné. A kromě toho je fajn se prostě s někým vidět, pořád mám dost omezený okruh lidí, které vídám a většina z nich je navázaná na děti a ty nepovažuju úplně za své kamarády.