Antidepresiva

Nejde mi to tady moc. Teda. Přemýšlím jeslti to svědčí spíš o tom, že nejsem šťastná, nebo o tom, že nemám dost odhodlání. Ne, že by to spolu nesouviselo.

• V první řadě, jsem vděčná za Damianu. Fakt jsem.
  Na Okoun kdysi Trofo psala, ze účinek placeba je skoro stejný jako účinek antidepresiv, tak jsem si jednoho dne, kdy už jsem byla úplně vyřízená a cítila jsem se dětmi naprosto zahnaná do kouta, šla koupit nějaký čaj do obchodu s bylinkama. Máme ho hned za rohem. Původně se ten obchod jmenoval Happy Herbs, ale zřejmě se ukázalo, že to nezní dost seriozně a lidi se jim tam chodili ptát na marihuanu (což taky souvisí s lokací, uprostřed čtvrti, která je proslulá tím, že tu probíhalo Summer of Love). Teď se jmenují Twisted Thistle Apothecary a chlubí se tím, že prodávají všechny možné bylinky, které ovlivňují chemii v mozku. Všechny možné bylinky kromě marihuany ovšem. Dali mi něco, čemu se říká Damiana, že prý to působí rychle a krátkodobě, stejně jako dlouhodobě. Ten večer jsem si udělala čaj a nic jsem neočekávala. Za půl hodiny se rozpustil šedý závoj, který mi celý den naprosto zahaloval myšlení. Necítila jsem se výrazně lépe, ale rozhodně jsem měla pocit, že se možná dá něco dělat, že to možná není všechno úplně beznadějné. Jako bych byla schopná myslet ostřeji, zatímco předtím bylo všechno zastřené. Jako bych najednou chodila po pevném chodníku, zatímco předtím jsem šla bahnem a nemohla jsem pořádně zvednout nohy. Za další půl hodinu jsem zjistila, že se samovolně usmívám a po chvíli už jsem se úplně řechtala. Po dvou hodinách jsem se cítila tak vyrovnaná a klidná, jako už minimálně několik týdnů ne. Rozhodně mne to potěšilo. Rychlý nástup a že to skutečně fungovalo.
  Od té doby si vařím čaj dvakrát až třikrát denně a život je snesitelný. Je to velký posun. Děti jsou mnohem milejší a dokonce si je i užívám. Rozhodně si je užívám mnohem víc než během posledního půl roku. Tak doufám, že to vydrží.
• Jsem vděčná, jak rychle se děti naučily na nočník. Když o tom přemýšlím, možná to nebylo rychlé, trvalo to asi dva týdny, ale bylo to úplně v pohodě. Naučily se to docela samy. Dnes jsou už druhý den bez plenek a v kalhotech. Jen na spaní jim ještě budu nějakou dobu dávat plenku.
• Jsem vděčná, že jsem v sobotu měla čas trochu vyrazit do města a potkala jsem úžasný fotografický objekt. Modré popraskané sklo, kterým svítilo
  slunce. Nádhera. Úplně mi to spravilo den.