Sláva Mirandě

• Jsem vděčná za Mirandu, naši hlídačku. Má naše děti ráda, děti mají rády ji. Když Miranda přijde, tak děti začnou zběsile běhat kolem, nasedají na plastovou motorku a jezdí po bytě, ukazují knížky a zvířátka, jako by jí honem, v pěti minutách, musely ukázat, co všechno dokážou. Vzpomněla jsem si teď, že když přijdeme k synovcům, tak nám vlastně taky hned ukazují svoje nejnovější hračky.
• Jsem vděčná za každý den bez dětí. Po 14 dnech svátků, kdy byl doma Petr, je docela úleva odejít z domu a nechat všechno na starosti někomu úplně jinému (konkrétně Mirandě, která i vytře kuchyň a poskládá prádlo).
• Jsem vděčná za Charmain, naši masérku. Středy jsou dobré dny, přijde Miranda, jdu na masáž (i když přesnější by bylo nazývat to fyzioterapií, protože nás tak rasí, že skuhráme, ale zase nás pak přestávají bolet záda, nohy, ruce...) a do školy.